Hranice příjmové chudoby pro jednotlivce byla vloni v Česku stanovena na 11 963 Kč. Jde o čistý peněžní příjem, zahrnující kromě příjmů ze zaměstnání či podnikání také důchody, sociální dávky, příjmy z pronájmu, výživné apod. Penzi pod deset tisíc korun loni pobíralo zhruba osm procent starobních důchodců a důchodkyň (190 000 lidí), méně než 8000 Kč dostávala zhruba 2,5 % seniorů (60 000 lidí).
K penzi devět tisíc korun navíc
Podle nejnovějšího průzkumu NN Penzijní společnosti si lidé většinou myslí, že ke státnímu důchodu by v penzi potřebovali každý měsíc zhruba devět tisíc korun navíc. Ideální důchod, s nímž by Češi podle průzkumu dokázali pokrýt životní náklady a splnit si všechna přání v penzi, by musel dosahovat 21 755 Kč. Od státu přitom lidé reálně počítají s penzí v průměrné měsíční výši 13 078 Kč.
Jen jeden z deseti Čechů věří, že mu důchod vyplácený státem bude stačit na pokrytí většiny potřeb a radostí, které by si v důchodu chtěl dopřát. Více než třetina (35,6 %) lidí si naopak myslí, že mu státem vyměřená penze nepokryje ani základní potřeby, a přes dvě pětiny (42,1 %) mají za to, že jim státní důchod pokryje jen základní potřeby.
Pro srovnání: Z průzkumu agentury NMS vypracovaného před dvěma lety pro Uniqa pojišťovnu vyplynulo, že třetina Čechů tuší, že jim důchod na jejich současné potřeby stačit nebude.
Více než polovina Čechů chce po dosažení důchodového věku přestat pracovat na plný úvazek a podle statistik mají šanci dožít se přes 80 let věku. „Celkově by tak pro penzi podle svých představ potřebovali našetřit téměř 1,6 milionu korun,“ vypočítává Milan Tomášek, ředitel penzijních produktů NN.
Lidé myslí na stáří pozdě a spoří málo
Průzkum NN Penzijní společnosti dále ukázal, že finanční přípravy Čechů na stáří často pokulhávají. Lidé by si prý rádi spořili už od 32 let, ale ve skutečnosti průměrný věk účastníka penzijního spoření přesahuje 47 roků, který má naspořeno jen zhruba okolo sta tisíc korun. Na důchod si přitom dobrovolně spoří necelých pět milionů lidí.
Medián, který vzešel z průzkumu, ukázal, že jakákoliv forma spoření Čechů na penzi dosahuje jen 700 korun měsíčně. Nejčastěji prý lidé při zajištění na stáří věří penzijním fondům. Investic do akcií nebo podílových fondů pro zajištění na stáří využívá dle průzkumu 13 % Čechů, jedenáct procent věří investicím do nemovitostí a stejné procento lidí počítá s budoucí finanční podporou od svých dětí.
„Finančně Češi myslí na stáří velmi málo a hodně pozdě. Ve výsledku si tak na rok vysněné penze našetří průměrný Čech za deset let spoření. Na spokojenou desetiletou penzi by takto museli šetřit 100 let,“ říká Tomášek.
Potvrzuje to i předloňský průzkum ČSOB Penzijní společnosti, podle nějž si na penzi sice spoří většina českých mužů, jenže stranou si odkládají naprosto nedostatečné částky. Podle průzkumu se situace změní až s vyšším věkem, kdy muži začínají dohánět finanční „hříchy mládí“.
Milion se státní podporou
Češi mají o životě v důchodu a o tom, jak se na něj připravit, obvykle jen mlhavou představu. Aby mohl člověk odejít do důchodu s milionem korun, musel by podle většiny respondentů jednoho z průzkumů na tuto částku šetřit od dvaceti let měsíčně nejméně tisíc korun. „Ve skutečnosti ale stačí jen 700 korun,“ tvrdí generální ředitelka ČSOB Penzijní společnosti Marie Zemanová.
Přestože milionové úspory mohou znít jako nedosažitelný sen, opak je pravdou. A to i díky státní podpoře spoření v penzijních fondech. Nejčastější formou státní podpory je státní příspěvek a odpočet z daní. Celkem jde až o 6 360 Kč ročně.
Podporu od státu je možné čerpat už při měsíčním příspěvku 300 Kč, pro úplné vyčerpání všech výhod je ale nejlepší posílat si do penzijního fondu tři tisíce korun měsíčně. Lidem často přispívají na penzi i zaměstnavatelé, pro které jsou příspěvky osvobozeny od daně až do výše 50 tisíc korun za rok.
Podle starších průzkumů označilo státní příspěvek za hlavní důvod k založení penzijního spoření 49 procent respondentů, pro 34 procent byl nejsilnějším argumentem příspěvek zaměstnavatele.
